KDU-ČSL
Přihlásit se

26 miliard pro vědu musí být vidět

26 miliard pro vědu musí být vidět

27.6.2014 11:08:48

27.6.2014 Lidové noviny Strana 4 Domov; MARTIN RYCHLÍK

„Z vládní vědecké rady může zůstat jen čtvrtina,“ říká vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který chce obměnit její členy v řádu dnů či týdnů.

 

* LN Jaké vidíte hlavní problémy české vědy, respektive podpory výzkumu, vývoje a inovací?

Jsou podlemě tři. Za prvé tu chybí řízení. V některých případech se dostanete do situace, kdy chcete něco řešit, ale nemáte s kým. Není přímá zodpovědnost a hierarchie, částečně je něco na ministerstvu školství, něco na průmyslu. Řízení chybí a je to i důvod, proč jsme tady: na Úřadu vlády. Nemyslím si, že se má řídit věda, to ne, ale státní podpora výzkumu by řízena být měla. A také je potřeba koordinovat věci mezi všemi složkami – od vysokých škol přes výzkumné instituce různého typu až po soukromé a resortní „výzkumáky“.

* LNA další dva problémy?

Podfinancování. Nemyslím si, že by bylo zrovna málo peněz, ale v některých případech peníze opravdu chybějí. Třetí věc: minulé plánovací období nedopadlo úplně dobře v tom, že někdo měl příliš „velké oči“. Budeme muset vyhodnocovat infrastruktury, které se postavily. Ve financování výzkumu nám chybí dlouhodobost, výhled je příliš krátký. Chybí střednědobé rámce, v podstatě je to cár papíru a každý rok se potom poskytují finance ad hoc. Byli jsme se podívat v ženevském CERN a tam říkali, že krátkodobý výhled je pro ně pět let. A u nás nejsme schopni plánovat ani na tři roky. Jak s tím mají instituce pracovat?

* LN K řízení. Klíčovým orgánem je vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na jaře jste mi řekl, že změny jsou nevyhnutelné. Nastal už čas?

Ano, hned od začátku jsem říkal, že to vidím tak do letních prázdnin. Nepočítám s tím, že by došlo k úplné změně rady, ale částečná obměna má logiku. Chceme, aby složení bylo vybalancováno mezi poskytovateli, mezi obory, ale i teritoriálně, velikostně, sektorově. A také bychom chtěli, aby rada více umožnila propojení vědy a byznysu, kde jsou velké deficity. Změnu chystáme v nejbližších dnech či týdnech, měla by být dobře vydiskutovaná. Část rady obměníme a budeme ji doplňovat v dalších týdnech a měsících. Od září už by ale určitě měla fungovat v novém složení.

...

* LN Změní se funkce rady?

Důležité je říci, že RVVI by se měla držet svého statutu, jak a proč je zřízena coby poradní orgán. Často působila jako exekutiva. Chtěli bychom jí vrátit skutečně poradní charakter. Aby byla poradním orgánem vlády a ta zadávala, co od rady chce posoudit. Pak bych chtěl – spíše to je dlouhodobý cíl –, aby tu byl kromě rady, jež je institucionálně dána, neformální „board“ domácích i zahraničních expertů, odkud by díky neformální podobě mohly vycházet i jiné pohledy na věc.

* LN Chcete tedy více stimulovat diskusi o výzkumu a vývoji?

Bezpochyby ano. Už vznik nebo obnovení postu místopředsedy vlády pro vědu vyvolal poměrně silné emoce, a to vysoce pozitivní. Lidé říkali: „Konečně máme za kým jít.“ Poptávka tu je. Má to svou logiku, spousta zemí má svá ministerstva pro vědu – včetně Německa –, máme eurokomisařku, takže to není něco, co by nefungovalo.

...

* LN K rozpočtu: počítá se pro příští rok s 26 až 27 miliardami?

26,5 miliardy je návrh ministerstva financí, který vychází v podstatě z toho letošního, značně poddimenzovaného rozpočtu, který bohužel Rusnokova vláda přijala – a řekl bych poměrně lehkomyslně. Jsou tam i vnitřní deficity. Problém je v tom, že to přinutilo spoustu organizací, aby rezignovaly na investiční peníze. Na jedné straně se budovala výzkumná centra, ale ty funkční – ať už VŠ, nebo AV – neinvestovaly do budov, oprav nebo přístrojů, jak by bylo potřeba. Návrh rozpočtu, který vycházel z RVVI, byl původně o 3,3 miliardy korun vyšší, pak jsme se dohodli na 2,7 miliardy.

* LN Jak to vypadá teď?

Bohužel zatím nejsem optimista – i materiál, který šel do vlády, je zatím spíše jen „na vědomí“, snažíme se najít každou korunu, aby byly dopady na vědu co nejmenší. Potřebujeme vidět, jak to bude za rok, za dva, za tři; není možné, aby byla oblast výzkumu vnímána, jako že z ní nic není. Máte obory, jejichž význam jde vyčíslit jen těžko. Je tu věčný „souboj“ základní versus aplikovaný výzkum, jako kdyby ten základní byl něco, co si dělají vědci jen tak ze zájmu. My jej ale také potřebujeme. Debata je složitá, snažíme se kolegům ve vládě, zvláště některým, vysvětlovat, že to je na delší dobu a že to je investice, jež se vrátí, jako se již mnoha zemím vrátila. Investice do výzkumu je bezprecedentní příklad, kam má smysl peníze vkládat. Má to zásadní dopad na národní hospodářství.

* LN Dlouho se debatuje, jak hodnotit výsledky: články, patenty, monografie... Byl a je tu inovovaný „kafemlejnek“, koncem května ministerstvo školství podepsalo projekt Metodika, který má rozdělování peněz změnit. Co od něj čekáte?

Určitě se chceme na přípravě aktivně podílet. Kafemlejnek měl svoji logiku, ale také významné nevýhody. Nějakým způsobem je kultivován a vyvíjí se. Pro projekt Metodika se připravuje i posun k hodnocení typu peer review. Tanker se musí otočit – od nynější metodiky, která není úplně šťastná, když srovnává nesrovnatelné; nemůžete stejně hodnotit historika či egyptologa jako někoho, kdo dělá materiálový výzkum. To je každému jasné. Aby se každé pracoviště dostalo k penězům, musíte mít kritéria, která se hledají obtížně. Vědci se samozřejmě umí přizpůsobit podmínkám, které jim dáte, takže když je zaplatíte za články, patenty či technologické postupy, budou je dělat. Můžeme se pak bavit, jestli je zvláštní postup, když nejprve smíchám džus s vodou, nebo vodu s džusem.

* LN Změnu metodiky hodnocení tedy podporujete?

Určitě ano, hledání je trochu bolestné. Ale nikde na světě není ideální. Máme tu i specifické prostředí, takže by segmentace měla být, abychom nesčítali hrušky s jablky. Odvozovat přímé dopady financování z hodnocení jednotlivých výsledků má zkrátka své limity.

...

* LN Jak hodnotíte Technologickou agenturu ČR pro podporu aplikovaného výzkumu?

Myslím, že v mnoha směrech bude zapotřebí upravit její roli v systému. Bude se brzy hovořit o tom, kdo bude zprostředkujícím subjektem pro fondy, čeká nás „vykolíkování“ role a bude to ožehavá debata. Jsou tu i resorty, které pláčou, že se vzdaly resortních peněz na výzkum ve prospěch agentury, a teď nedostávají, co by potřebovaly.

* LN A co hledání šéfa Grantové agentury po nedávné rezignaci předsedy Petra Matějů?

Nový člen předsednictva a popřípadě i nový předseda by měl přijít s jasným návrhem rozvoje. U obou agentur bude, domnívám se, velká diskuse, kdo by měl mít na ně nějaký vliv. Nyní vlastně nepodléhají nikomu. Jediné, co může RVVI udělat, je navrhnout odvolání, které vláda provede. Je to složitější otázka, chápu, že tato instituce nemá být příliš pod vlivem vlády. Musíme tomu však dát systém, nezáleží jen na lidech, ale i na systému, aby byli lidé nahraditelní. Od nového předsedy si proto slibuji, že to bude on, kdo začne věci systémově řešit. V grantovce byly dlouhodobé problémy s komunikací.

* LN Na jaře jste říkal, že se zkazky o bojích mezi akademiky, školami a průmyslem přehánějí. Cítíte dnes už to napětí?

Nebral bych to jako napětí, někdy si spíše nerozumějí. Každý mluví trochu jinou řečí. To, co cítím, je dojem, že si teď všichni uvědomují, že současná situace nehraje v ničí prospěch. Je snaha to řešit. Snaha domluvit se. Dokud popisujeme obecné problémy, je shoda. Až začneme dělat podstatnější a konkrétní kroky, nebude se to líbit všem. Ale musíme najít cestu, která bude ve prospěch České republiky. Pokud do toho dává daňový poplatník 26miliard – nebo doufám, že i více –, musí z toho být také něco vidět.

Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání Lidových novin.
 

 
Sdílet článek:Přidat k Yahoo Bookmarks Přidat k Facebook Přidat k Delicious Přidat k Twitter Přidat k StumbleUpon Přidat k MySpace Přidat k Google Bookmarks