KDU-ČSL
Přihlásit se

Mám splněno

Mám splněno

11.7.2014 14:29:12

11.7.2014 Hospodářské noviny Strana 12 Rozhovor; Luboš Kreč, Jindřich Šídlo

Lidovci jsou po návratu do sněmovny opět zárukou klidné síly, jak hlásaly jejich předvolební slogany z 90. let. Zatímco dvě větší vládní strany ČSSD a ANO se pravidelně o něčem dohadují, křesťanští demokraté to jakoby pozorují zpovzdálí. „Nemusíme se naštěstí s nikým poměřovat,“ pochvaluje si koaliční život předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.

 

Když se ve vláde znovu objevil post vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace, odborníky to nadchlo. Pavel Bělobrádek si ale zatím hledá jak svůj tým, tak přesný obsah práce. A vedlo toho musí přesvědčovat Andreje Babiše, že má cenu dát badatelům víc peněz.

...


* HN: Vládě předkládáte návrh na výdaje na vědu. Jak to s ním vypadá?

Ze zákona takový materiál předložit musím. Jsou tam ale zásadní připomínky. Ministerstvo financí chce peněz uvolnit výrazně méně, než kolik navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. A jsou tam rozpory institucí jako Akademie věd nebo Grantová agentura, které chtějí také víc. S financemi jsme zatím dohodnuti na nějakém navýšení, ale musíme jednat ještě dál.

* HN: Takže v roce 2015 to bude víc než letošních 26,5 miliardy korun?

Ano, ale ta částka je pořád ještě nedostatečná. Navíc problém je, že se tu nectí dlouhodobé výdajové rám předseda ce, každý rok se vychází z něčeho jiného. Vláda Jiřího Rusnoka to podfinancovala a ministerstvo financí vychází z toho.

* HN: Už Topolánkova vláda slibovala vědcům ročně růst rozpočtu o dvě miliardy, a nic z toho.

Tehdy do toho vstoupila ekonomická krize. Jenže teď tu máme nějaký výhled, na který jsou nastavené kapacity. Rostou tady nová centra, ale není jasné, z čeho se budou platit. Kdybychom je zavřeli, museli bychom vracet desítky miliard. Už teď je řada investic ohrožena. Začíná se to projevovat.

* HN: Jak?

Klesáme v žebříčku konkurenceschopnosti. Je tu řada firem, které z obavy, že bude ještě hůř, raději neinvestovaly a ujel jim vlak. Vezměte si patenty, licence, úroveň škol. Když se podíváte na srovnatelné země, všude pokulháváme.

* HN: V poměru k HDP dáváme na vědu mnohem víc než jiné země bývalého východního bloku, ale třeba oproti USA či Skandinávii je to pořád málo.

Samozřejmě nejde jen o výši peněz, ale i o jejich strukturu. Tady v podstatě chybělo jakékoli řízení. Obdobné věci se stavějí z peněz ministerstva školství i ministerstva průmyslu. Máte peníze ze státního rozpočtu a peníze z evropských fondů, nejsou ale nijak provázané. Stavíme nové kapacity a novou infrastrukturu a musíme jim hledat náplň. Chaos je větší, než jsem čekal.

* HN: Co s tím? Vy jste ten, kdo to má vyřešit, hodně si od vás slibuje celá akademická komunita.

První krok, který jsme začali dělat, je rekonstrukce rady pro vědu a výzkum. Musí znovu plnit roli, kterou má ze zákona, a to je poradní funkce, nikoli exekutivní. To by měl dělat úřad. Musíme si vykolíkovat hřiště. Věda úřad řídit nemusí, peníze ale ano.

* HN: Bohuslav Sobotka nedávno říkal, že na výzkum by podle něj mělo jít víc. Nerodí se tady takový blok proti Andreji Babišovi, který přidávání brzdí?

Myslím si, že to není žádné tajemství. Je to podmínkou konkurenceschopnosti, bohužel někteří zpochybňují, že vzdělání, věda a výzkum jsou jedním z pilířů konkurenceschopnosti. Jsou dotazy, k čemu věda vlastně je, že by se měly udělat audity a podobně. Je oprávněné debatovat, zda jsou peníze využité správně. Posílení rozpočtu je ale potřeba, protože tam je vnitřní dluh.

* HN: O kolik by se tedy na vědu měly peníze zvednout?

Rada pro výzkum a vývoj navrhla o 3,3 miliardy, pak jsme to přehodnotili na 2,7 miliardy. Zatím jsme dohodnutí s financemi na nějakých 900 milionech, ale to je jen základ. Je to na látání vnitřních dluhů. Nemůžeme investovat jen do dálnic, ale i do jejich stavitelů. Já teď jezdím po firmách, a co říká jeden šéf za druhým? Že nemají lidi z technických oborů. Všichni jdou na gymnázia, všichni jdou na politologii, sociologii, práva, ale na průmyslovky chodí nejlépe trojkaři.

* HN: Těžko můžete lidem nařídit, co mají studovat.

Začít se musí na mateřských a základních školách. Děti rády něco staví i montují, ale pak se to postupně ztrácí. Je to i otázka matematiky, všichni se chtějí dostat tam, kde se to okecá. To je klíčový problém. Rozdíl mezi čínským a evropským studentem je v tom, že evropský studuje to, co ho baví, a český ještě to, co mu prodlouží studentský život. Čínský to, co ho bude dobře živit.

* HN: Mluvíte o tom dost vášnivě. Vnímal jste tenhle problém před vstupem do velké politiky, nebo jste to poznal až v poslední době?

Měl jsem štěstí, že jsem dost času trávil na setkáních nejen s občany a se straníky, ale i s lidmi z průmyslu. Na spoustu těch věcí jsem narážel, na problémy s lidskými zdroji. V průmyslu je to kritické a je zcela evidentní, že se to ještě prohloubí.

* HN: Kolik by byl ideální objem peněz, který by česká věda ročně potřebovala?

Myslím, že kdyby se podařilo, aby to rostlo o dvě miliardy ročně, byla by to zajímavá částka. Hlavně je potřeba dát tomu řád a systém. Nemyslím si, že se v téhle oblasti nějak dramaticky krade, ale pořád najdeme neefektivitu. Chybí i jasné zadání, jsou tady národní priority výzkumu, ale k jejich realizaci se zatím nepřistoupilo, to čeká na nás.

...

Celý rozhovor si můžete přečíst v dnešním vydání Hospodářských novin.
 

 
Sdílet článek:Přidat k Yahoo Bookmarks Přidat k Facebook Přidat k Delicious Přidat k Twitter Přidat k StumbleUpon Přidat k MySpace Přidat k Google Bookmarks